Proč psaní a vůně? Cesta k vnitřní harmonii skrze deník a aromaterapii

Moje cesta k esenciálním olejům nebyla láska na první pohled, spíše pomalé objevování. Vždycky mi sice voněly, ale hlouběji jsem se o ně začala zajímat až ve chvíli, kdy jsem hledala cestu k netoxické domácnosti. Chtěla jsem, aby to u nás doma krásně vonělo, ale už jsem odmítala používat toxické parfémy a syntetické vůně.

Časem jsem ale zjistila, že oleje umí mnohem víc než jen provonět byt. Staly se mými pomocníky pro emocionální pohodu a lepší spánek. Díky nim jsem klidnější a vyrovnanější. Vytvořila jsem si rituály, které mě prostě baví – třeba to, že když jdu uklízet, automaticky zapínám difuzér s energickými vůněmi. Z povinnosti se tak stává radost.

A jak jsem se dostala k psaní deníků? Přišlo to samo v jednom z nejtěžších období mého života, kdy jsem se starala o babičku s Alzheimerovou chorobou. Potřebovala jsem někam odložit své pocity, únavu i strachy.

Dnes jsem za to psaní nesmírně vděčná. Nejenže mi pomohlo to období zvládnout, ale teď, s odstupem času, si díky svým zápiskům mohu připomenout i ty hezké a vzácné chvíle, které jsem s babičkou zažila. Deník se stal strážcem mých vzpomínek.